Především však bych chtěl poděkovat za uskutečnění exkurze. Ať šlo o organizaci cesty, ubytování, celodenní procházky po městě či odborný výklad vše bylo kvalitně připravené a myslím, že to všechny účastníky exkurze obohatilo, stejně jako kouzelná atmosféra Říma.
Z navštívených památek jsem byl zklamán především ze dvou, a to pod plachtami restaurátorů zakryté Fontány di Trevi a také ze Španělských schodů, které jsou mnohde vychvalované, ale mne až tak kouzelné nepřipadly. Prostě jedny z mnoha schodů v Římě. Rozumím však, že je třeba Fontánu někdy zrekonstruovat a my jsme měli tu smůlu, že se tak dělo v době naší návštěvy. Každopádně jsem i za tuto zkušenost rád.

Naopak jsem byl unesen gigantičností Caracallových lázní. Dokud je člověk nenavštíví, nedokáže si z dokumentů či fotografií správně představit jejich monumentálnost a na svou dobu neskonalý přepych. Právě v těchto lázních jsem si mohl uvědomit lidskou bezvýznamnost a pomíjivost. Lázně stojí již téměř 1800 let, přetrvaly mnohé mocenské zvraty v Římě, devastaci vybavení, těžbu kamene, a i přes tyto okolnosti lázně stojí a člověka nadále udivují a fascinují.

Z kostelů, bazilik a chrámů, které jsme navštívili, mne nejvíce zaujala Bazilika sv. Jana v Lateránu (Basilica di San Giovanni in Laterano) se svým kouzelným rajským dvorem. Dále bych mohl mluvit o malbách v kapli sv. Silvestra či hrobu sv. Cyrila v bazilice sv. Klimenta. Za delší popis by však stály i další památky - ať už procházkou po Via Appia začínaje, přes výhledy z Andělského hradu, návštěvu Vatikánu a jeho muzeí, kouzelné náměstní Piazza Navona či chůzí po Foru Romanu konče. Je však zbytečné se o tom dále rozpisovat, prostě na jeden týden příliš mnoho pamětihodností, které si člověk nedokáže pořádně vychutnat. A to věřím, že jsme z nedostatku času mnohé nenavštívili. Chápu však, že jsme měli omezený čas a více se toho stihnout nedalo.

Pokud budou pořádány další exkurze, velmi rád se jich zúčastním. Na stránkách exkurzí KDU a KHI jsem hlasoval pro výlet do Atén, ale rád bych navštívil i Benátky. Vidím, že jste již vystavil první informace k Aténám, proto bych ještě jednou deklaroval svůj zájem o tuto exkurzi. Cenu, termín a další pokyny akceptuji.

Závěrem bych Vám chtěl ještě jednou poděkovat a to za vše, co pro nás bylo zorganizováno. Děkuji.

Zde přikládám link na fotografie:
https://www.uschovna.cz/zasilka/EGERSJ8XFRPWETJD-U63

S přátelským pozdravem a přáním všeho nejlepšího

Jan Herman

Poté, co se zahojily všechny rány jednak na těle, avšak především na duši, jsem se rozhodla napsat slova chvály na naši únorovou expedici do Říma.
Celé své vysokoškolské studium se připravuji na cestu po Itálii, která jak hlásá nápis na Paláci italské civilizace, je: „národ básníků, umělců, hrdinů, svatých, myslitelů, vědců, mořeplavců, cestovatelů“. Hlavně však jsem se připravovala na město Řím. Řím měl být první a hlavní zastávkou mé vysněné Italské cesty. Vše o čem jsem četla a o čem jsem se učila, jsem toužila vidět a poznat. To velké město plné památek od antiky až po 19. století. Město, kam se podnikali velké kavalírské cesty. Město, ve kterém jsem se měla seznámit s velikány evropské kultury a jejich myšlenkami.
Dva roky zpátky jsem si koupila průvodce, protože jsem věděla, že to jednou přijde. Dva týdny před cestou jsem se začala balit. Takové bylo mé nadšení.
Výlet pro mě začal již ve vlaku při cestě do Brna. Rychlé pozdravy s přáteli a nástup do autobusu. Těch pár dní, plné nádhery, uplynuly jako voda. Celou dobu jsem myslela na Stendhala, který jako první popsal svoji frustraci z krásy památek. Na syndrom, který je pojmenovaný podle něj, jsem až neskutečně často myslela. Měla jsem pocit, že se ze vší té nádhery pominu. Program byl tak nabitý krásou, až ochaboval smysly, že jsem v jednu chvíli neměla daleko ke Stendhalovým pocitům.
Každý den byl naplánován podle mého gusta. Ačkoliv jsem každé ráno při polobdělém stavu v posteli přemýšlela o tom, že to vzdám a nikam nepůjdu, nemám v povaze vzdát se. Každý den jsem se těšila minimálně na jednu věc, o které jsem se v zmíněných předchozích letech informovala, abych o nich věděla co nejvíce. To byl jeden z důvodů každý den vstát. Druhým byla zvídavost. Zvídavost poznat nejen tu kulturu, o níž jsem toho tolik vyčetla ve starých učebnicích, nýbrž i kulturu současnou. Od římské dopravy, kde červená je skutečně jen doporučená barva až například po pohostinství. Nejdůležitější zjištění pro mě, pro někoho jistě banální, je, že se lidé opravdu za tisíce let v žádném ohledu nezměnili. Tato myšlenka mě napadla, když jsem v prvním ročníku četla Seneku, avšak definitivně jsem si ji potvrdila, když jsem na našem výletě v Ostii uviděla místnost se záchody.
Je třeba také zmínit, že jsem díky výletu poznala nové úžasné lidi, z nichž někteří se určitě stanou mými přáteli. Bez skvělé společnosti, by výlet nebyl tak úžasný, jaký byl.
Italská cesta se zatím neuskutečnila, ale navštívila jsem Řím. Nehodila jsem minci do Fontány di Trevi, ale já se vrátím.
Nakonec chci poděkovat panu magistru Zdeňku Palovi za organizaci tak krásné expedice.

Dobrý den,
tímto e-mailem bych rád reagoval na exkurzi do Florencie, kterou jsem absolvoval. Mnohokrát bych Vám chtěl poděkovat za vytvoření tak zajímavého programu a exkurze. Velice se mi vše líbilo, takže jsem pociťoval nutnost Vám dát zpětnou vazbu, protože si dokážu představit, kolik úsilí Vám musely dát přípravy a zařizování pro Florencii. Velice kladně bych zhodnotil program a to, že jsme nemuseli nikde čekat žádné dlouhé řady a veškerá místa jsme navštívili bez velkých problémů. Bylo i dostatečně času pro individuální programy a volno. V případě, že se bude pořádat další exkurze, velmi rád se opět přihlásím.

S pozdravem a přáním pěkného dne
David Kania